Vánoční výstava - galerie Doubravka

dokument publikován: 14.12.2012

Dne 7. 12. 2012 se třídy 4.A a 4.B vypravily na Vánoční výstavu vyšívaných obrázků a vánočních ozdob do galerie Doubravka ve Ždírci nad Doubravou. Na této výstavě bylo k vidění mnoho krásných výrobků, např. vyšívané obrázky, zdobené svícny, různé dekorace a hezky zdobené vánoční stromečky. Tyto výrobky připravily: Jana Culková, Jana Černá, Dana Vavroušková a Lenka Pešavová. Všem se výstava velmi líbila a odcházeli jsme s krásnými zážitky.         

          Žáci 4. tříd

 Žáci vymysleli příběh o vánočním stromečku. Rádi by se o něj s Vámi podělili.

 Stromečkova cesta na výstavu vyšívaných obrázků a vánočních ozdob.

 Byl jsem ještě malý stromeček, když ke mně přišel jeden pán a chtěl si mě odvést. Tak si mě uřízl. Hodně to bolelo. Už když to jen říkám, mrazí mě po zádech. No a pak mě naložil do auta. Budu si asi stěžovat na cestu z Havlíčkova Brodu, hrozně to tam drncá. V autě to se mnou házelo doprava a pak zase doleva, až jsem si zlomil pět větviček a musel jsem se uzdravovat. Najednou se auto zastavilo, ptal jsem se ostatních stromků, kde to jsem. Oni mi odpověděli: „Jsi ve Ždírci nad Doubravou.“ Zeptal jsem se: „A proč nad Doubravou?“ „Protože tudy protéká řeka Doubrava,“ odpověděli mi ostatní stromky. Kamarádi Karel Jedle, Žaneta Modřínová a Petr Smrček si ze mě dělali legraci, že jsem tak polámaný. No toho už je dost! Zpátky k příběhu. Vyložili mě z auta a vynesli do městské knihovny. Zde si mě dvě paní hezky ozdobily. 7. 12. sem přišly hodně upovídané třídy a prohlížely si mě. Zde můj příběh končí, zde v knihovně.        

Šárka Slezáková

Vánoční stromeček

Já jsem vánoční stromeček. Zasadili mě, když jsem byl ještě malý. Rostl jsem a rostl. Když jsem byl už docela velký, tak mě uřízli a odvezli mě do Ždírce nad Doubravou. Ale teď se vrátíme k mému mládí. Sněžilo a já byl celý bílý. Byla zima. Bylo chladno. Kolem chodili lidé a vybírali si stromky. Už jsme zůstaly jen my – malé stromečky. Po několika týdnech jsme zbyly už jen dva, to už jsme byly větší. Tak a je to tu, i pro mě si přišli. Dovezli mě do knihovny, tam mě ozdobili. Kolem byly samé obrazy. Další den sem přišly děti a začaly si mě prohlížet. Byl jsem nervózní, ale nakonec jsem si zvykl. Teď tady jen tak čekám, hezky ozdobený…

  Andrea Rakušanová