Eliška Papstová, 8.A

dokument publikován: 2.11.2016

Pondělí 3. června:

KATASTROFA!!!

Normální pondělí jako každé jiné, vstát, nasnídat a jít. Přišla jsem do školy, přezula se, a když jsem přišla do třídy, zrovna zazvonilo, takže akorát. Po vyučování nás paní učitelka odváděla na oběd, asi se stal zázrak… Byli jsme první ve frontě, takže jsme se najedli a postupně odcházeli. Když jsem odcházela já, tak se to stalo. Někdo vylil čaj na podlahu a já si toho nevšimla, samozřejmě jsem uklouzla, švihla jsem rukama za sebe i s tácem a spadla na zadnici, když jsem se podívala na ostatní, vypadali, jako kdyby snědli citron, podívala jsem se za sebe a tam stála paní učitelka se zbytkem špaget na hlavě. ACH JO, vzdychla jsem si a běžela jsem pro ubrousky, omlouvala jsem se paní učitelce a sundávala přitom zbytky špaget z její hlavy. To byl zase školní den, pomyslela jsem si….          

 Středa 5. června:

SESTROMÁNIE!!!

Ráno jsem si s jistotou vzala svoji tašku a šla do školy.

Když jsem dorazila do školy, chtěla jsem si připravit učení, ale místo učebnic na mě vykoukly sestřiny hračky. BOŽE, řekla jsem si, vysypala jsem celou tašku a nezůstala mi tam ani jediná tužka. Na všechny hodiny jsem se musela omlouvat, že nic nemám, vypadala jsem jako malé dítě, které si nedokáže ani připravit učení. Když jsem přišla domů, vztekle jsem vysypala hračky na stůl, mamka se mě zeptala, co to dělám, a já odpověděla: RADŠI SE NEPTEJ!!!

A to byl další doopravdy povedený den ve škole.