Příběh čaje

dokument publikován: 21.12.2016

Já jsem čaj Pepa a budu vám vyprávět, jak jsem zjistil, že mě má někdo rád.

Jednoho dne se otevřela moje krabička a někdo pro mě sáhl. Začala se vařit voda, já spadl do hrnku a za chvilku se na mě valila horká voda. Hrníček vykřikl a já zjistil, že jsem tak hořký, že se ze mě skoro hrníček rozpadá. Kytička seschla a prostředek už jí utekl. Ouško odešlo a podšálek s ním. I pára šla s párou pařit jinam. Můj kamarád je už asi jenom konvice, ale najednou se konvice ozvala: „Vařím vodu a s tebou nemám nic společného!"

Aha, tak jo. Další, kdo mě nemá rád. Tak snad pytlík, ve kterém se schovávám.

Pytlík řekl: ,,No, to teda ne, vždyť páchneš!" 
A najednou mi došlo, že nás všechny čaje má někdo rád. Svolal jsem všechny čaje, co doma byly – Rudolfa, Josefa, Frantu, Karla a další.
Řekl jsem: ,,Nebuďte smutní, lidi nás mají rádi i přesto, že někteří nevoníme!"
A tak jsem zjistil, že mě a ostatní čaje má někdo rád.