Žákovský parlament

Školní rok 2014 - 2015

Žákovský parlament:

Titzová Lenka 7.B

Hanzalová Monika 7.B

Hegr Martin 7.A

Bílek Michal 7.A

Filippi Daniel 7.A

Kraus David 9.A

Martinec Jan 6.B

Havelková Pavlína 5.A

Resselová Darina 5.B

Burdun Jan 5.A

Navrátil Jan 9.A

Červinková Andrea 8.A

Červinková Denisa 5.A

Slanařová Sabina 5.B

Křikava Martin 9.B

Koordinátor Žákovského parlamentu: Mgr. Blanka Křivohlavá

 

Žákovský parlament v kostce:

  • vždy 1, 2 nebo 3 zástupci ze  4. – 9. tříd

  • princip dobrovolnosti

  • přípravné období až 1 rok

  • vedoucí učitel je spíše koordinátor

  • parlament má možnost ovlivnit chod školy

  • parlament má místo, kde se může pravidelně scházet

  • parlament má k dispozici nástěnku

  • parlament má vlastní účet

  • činnost parlamentu: informuje

 

pořádá akce

podílí se na dění ve škole

 

pomáhá učitelům nebo žákům

 pravidelně se schází (jednou za týden či za 14 dní)

 stará se o školní hlášení

 spolupracuje se školním časopisem

 může se účastnit porad

 zastupuje jednotlivé tříd

 Konkrétní možná činnost:

 

  • pomoc při Recyklohraní
  • školní rozhlas

  • příprava odpočinkového prostoru

  • návštěva školy v Dobroníně a naopak

     

    Žákovský parlament – ZŠ a MŠ Ždírec nad Doubravou - vize, cíle

     

    Dobře fungující žákovský parlament pomáhá utvářet demokratické prostředí školy.

     

    Jak začít s parlamentem, aby brzy neskončil? Není těžké začít, ale vytrvat. Dobře fungující parlament se utváří třeba i celý školní rok a je úspěchem, vznikne-li stabilní skupinka pěti dětí, které jsou aktivní, nadšené, šikovné a ochotné v parlamentu pracovat. Než však začneme pracovat s dětmi, je důležité pracovat s učitelským sborem a vedením školy, respektive se zaměstnanci školy.

     

    Učitelé by měli parlament respektovat, přijmout, že se může podílet na rozhodování o věcech, o kterých dosud rozhodovali pouze učitelé. Parlament je hlas všech dětí školy. Zároveň je bezpodmínečně nutné, aby učitelé vytvářeli žákům z parlamentu podmínky, které jim umožní stát se součástí školního života. Parlament je novinkou, o které ostatní žáci mnoho nevědí. Je nutné žákům vysvětlovat a ukazovat, že parlament jim pomáhá, že je pro všechny ve škole dobré, když parlament existuje. Žáci v parlamentu se přirozenou cestou a nenásilně učí jednat s lidmi, řešit situace, mluvit na veřejnosti, slušnému chování a jednání, toleranci k druhým lidem, pomáhat ostatním nebo třeba nést odpovědnost za vlastní slova a rozhodnutí.

     

    Jaké jsou tedy zásady či podmínky pro to, aby parlament mohl začít pracovat?

     

    1. Účast v parlamentu je zcela dobrovolná, pokud žáky činnost nebaví, učitelé je nenutí, naopak, snaží se je motivovat či hledat společně vhodnějšího zástupce

    2. Parlament potřebuje vlastní prostor, kde se může pravidelně scházet, také drobnou finanční podporu školy

    3. Každý učitel ve škole může žákům z parlamentu pomoci svou podporou či nějakou činností, parlament je podporován i dokumenty školy

    4. Třídní učitelé umožní žákům parlamentu mluvit se třídou, nejlépe co nejdříve po schůzce

    5. Třídní učitelé umožní žákům ve třídě prostřednictvím zástupců parlamentu vyjádřit vlastní názor, potřeby, přání či kritiku

    6. Parlament nefunguje jako „pomocník“ při akcích, které plánují a organizují učitelé, pokud se tak žáci z parlamentu sami nerozhodnou

    7. Žáci z parlamentu samy vymýšlí vlastní činnost nebo realizují návrhy a nápady žáků z tříd

    8. Učitelé respektují rozhodnutí parlamentu, i když třeba mají sami jiný názor

    9. Koordinátor parlamentu nepracuje za děti, pomáhá jim, usměrňuje je a vede je při jejich práci

    10. Stejně jako v běžném životě i v životě parlamentu se může stát, že se nějaká akce nezdaří – žáci se tak učí nést odpovědnost za to, že třeba něco nedokončili či nesplnili, co slíbili.

    11. Činnost parlamentu se týká celé školy, o všem, co se v parlamentu děje, informovat ostatní ve škole