Žáci tříd 2.A, 3.B a 5.A se vydali do Divadla Spejbla a Hurvínka v Praze
Ve čtvrtek 16.10. jsme byli na výletě v Praze. Společně ještě se dvěma třídami jsme byli na divadelním představení, které se jmenovalo Hurvínkova nebesíčka.
Cesta autobusem byla dlouhá a navíc pršelo, takže jsem se cítila unaveně. A aby toho nebylo málo, byly v Praze velké kolony.
Pan řidič nám musel zastavit v neznámé ulici, k divadlu jsme šli pěšky, jenže jsme nevěděli, kde se přesně nachází. Paní učitelka Glosrová se šla zeptat do obchodu, ale v tom jsme zahlédli na jednom z domů namalovaný obrázek Spejbla a Hurvínka. Už byl nejvyšší čas a my jsme museli utíkat. Měla jsem strach, že to nestihneme.
Hned po příchodu do divadla nás přivítaly vysoké loutky Spejbla a Hurvínka. Rychle jsme si odložili oblečení do šatny a šli jsme na představení.
O přestávce jsme si prohlédli divadlo a zakoupili nějaké jídlo, pití a suvenýry. Koupila jsem si pohled, plakát a jídlo, ale měli tam vysoké ceny, tak jsem si toho koupila málo. V divadle se mi moc líbila expozice loutek, nejvíce mě zaujala loutka Hurvínka a paní Kateřiny (babička Máničky), která hrála na housle. Divadelní představení bylo nádherné, akorát mě mrzí, že tam zrovna nevystupoval Spejbl.
Po představení jsme se vyfotili před divadlem, kde byly na lavičce kovové sošky Spejbla a Hurvínka.
Cestou k autobusu se naše třída zastavila v KFC, kde si skoro všichni koupili něco dobrého.
Poté, co jsme se najedli, vyrazili jsme k autobusu, jenže jsme ho nemohli vůbec najít. Paní učitelka Hojná se šla podívat, kde by mohl parkovat a nakonec jsme ho úspěšně našli. Jeli jsme domů, kam jsem se už těšila.
Cesta z Prahy byla mnohem kratší a zábavnější a už ani nepršelo.
Výlet do Prahy byl nádherný. Skoro celý týden jsem se na něj těšila a nyní mám hezké vzpomínky.
Pavlína Havelková, 5.A
Dne 16.10. jsme jeli se třídou do Divadla Spejbla a Hurvínka do Prahy 6. Jeli jsme moderním autobusem
Po půl sedmé jsme vyšli ze školy do autobusu. V autobuse jsme měli velmi měkká sedadla a z toho jsem byla nadšená. Cesta trvala 3 ½ hodiny, protože byly velmi dlouhé kolony.
Když jsme konečně dorazili do Prahy, šli jsme k divadlu, a nemohli jsme ho najít. Najednou jsme uviděli velkou zeď a na ní Spejbla a Hurvínka. Rychle jsme spěchali do divadla, abychom stihli představení.
Když jsme vešli do divadla, svlékli jsme si bundy a šli jsme si sednout do sálu. Křesla byla velmi pohodlná a sál vypadal úžasně. Strop byl také úžasný, byla jsem nadšená!
Začalo představení a celý sál ztichl. Měla jsem neopakovatelný zážitek. Hurvínek, Mánička, Žeryk, Johanes, paní učitelka a další loutky vypadaly tak živě! Byla jsem uchvácená.
Po první půlce divadla následovala přestávka. Mohli jsme si zakoupit občerstvení a mnoho suvenýrů. Koupila jsem si turistickou známku, plakát s Hurvínkem a Spejblem, pohled a něco na zub.
Po přestávce jsme šli na další část představení. Myslela jsem, že bude ale delší. Jinak se mi to velice líbilo, byla jsem překvapená.
Po skončení představení jsme si šli rozebrat bundy, vyfotit se do překrásné místnosti, kde byly samé loutky. Nejvíce se mi líbily loutky obra, muzikantů nebo Spejbla. Šli jsme se vyfotit před divadlo, kde byla lavička s Hurvínkem a Spejblem.
Nakonec jsme šli do KFC. Jídlo bylo dobré, ale nějak hodně mě nenadchlo.
Na úplný závěr jsme šli hledat autobus. Všude jezdila auta a vůbec jsme se neslyšeli. Neměla jsem z toho moc velkou radost.
Nakonec jsme autobus našli, posedali jsme si a vyrazili domů. Cesta zpátky byla rozhodně kratší než cesta do Prahy. Celý výlet jsme prožili s 2.A a 3.B.
Výlet se mi velice líbil. Byl to neuvěřitelný zážitek, při další příležitosti bych jela znovu.
Markéta Adamová, 5.A
GP: Nové Metody a přístupy ve škole Ždírec na d Doubravou
Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.36/03.0008
