Klára Mikulecká, 9.A
Uprchlická krize v Evropě
V dnešní době je pojem „Uprchlická krize“ velmi aktuální a bohužel těžko řešitelný nejen pro evropské státy. Nejčastějším cílem imigrantů je západní a severní Evropa. Především Německo, Rakousko, státy Beneluxu, Francie a Švédsko. Zejména jsou to Iráčané, Afghánci a Syřané, kteří sem míří kvůli ekonomickým důvodům, náboženství, ale hlavně kvůli válce v Sýrii a ostatních zemích blízkého východu.
Někteří lidé na to mají názor takový, že je potřeba takovým lidem pomoc. Ano, to je pravda, oni mají hrozný život, musejí utíkat ze svých domovů a ze svých rodných zemí. Někteří lidé, jako třeba já, si myslím, že se na to spíš musíme dívat z té druhé stránky a říct si, že není možné, aby se najednou všichni lidé přesunuli do jednoho kontinentu, tedy do Evropy. Také musíme počítat s tím, že to bude mít další následky, které už bohužel jsou. Dalším důvodem jsou nemoci, které uprchlíci přenášejí. Teď to tady v České Republice nepociťujeme možná tolik, jako v jiných zemích, ale postupem času se to bude zhoršovat, pokud s tím něco neudělají. My s tím nic dělat nemůžeme, od toho jsou tu politici a jiní lidé, kteří se tímto problémem zabírají. Je tady ještě jeden velký důvod, proč tu netrpět uprchlíky. A to je takový, abychom nemuseli mít strach z toho, že se budeme muset bát o svůj život. Mezi uprchlíky jsou ti, kteří za nic nemůžou a jen utíkají, aby se zachránili, ale bohužel tam jsou i takoví, kteří mají jiné úmysly a to teroristické útoky. Vzpomeňme si na teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015 nebo v Bruselu v březnu 2016. Atentátníci, kteří tyto útoky způsobili, byli také údajně uprchlíci, kteří sem přišli s ostatními obyčejnými lidmi, co za nic nemůžou a jen utíkají, aby se zachránili. A to je právě věc, které se nedá ubránit. Nedají se uhlídat hranice tak, aby se sem nedostal žádný atentátník nebo terorista. To je prostě nemožné. Teď už je situace taková, že se to pomalu začíná uklidňovat. Nejhorší to bylo minulý rok, kdy přišlo do Evropy něco okolo 1 255 640 uprchlíků. To je opravdu hrozné číslo. Podívejme se na to z té stránky, že sem přišlo tolik lidí, kteří vlastně neumí náš jazyk, většina jich nemá vzdělání, neznají naši kulturu, naše zvyky. A co teď s takovými lidmi. To je otázka, na kterou já bohužel nedokážu odpovědět. A jen čas ukáže, jak se to bude vyvíjet dále.