Vzkaz v láhvi, Natálie Linhartová, třída 9.B

Na naší letní dovolené jsem prožila krásná dobrodružství díky vzkazu v láhvi.            

Se svojí rodinou jsme odlétali do Emirátů, abychom si užili krásnou dovolenou plnou sluníčka, tepla, krásných zážitků a odpočinku. Dorazili jsme na hotel. Ubytovali se, a rozhodli se, že si půjdeme prohlédnout okolí hotelu a nádhernou pláž. Moje první koupání jsem si užila.

   Náhle po moři plula láhev a v ní nějaký lístek. Ze zvědavosti jsem tu láhev vzala a otevřela. Vytáhla lístek a tam se dozvěděla o lásce jedné dívky a chlapce, která nebyla nikdy naplněna.
Při procházce kousek od pláže bydlela jedna domorodkyně, která byla původem Češka, ale zůstala zde celý svůj život, znala tento zamilovaný pár. Ta dívka se jmenovala Justýna a chlapec Samuel. Tato paní mi o nich začala vyprávět. Rodiče Justýny nepřáli jejich lásce. Justýnu poslali na školu daleko od tohoto místa, aby na Samuela zapomněla. Samuel byl totiž chudý chlapec a jeho rodiče neměli na školu peníze, a tak zůstal zde a trápil se. Dívka, když přijela domů na prázdniny, se vždy

i přes zákaz snažila být se Samuelem. Jednou před odjezdem napsala pro Samuela dopis, v němž se vyznala ze své lásky k němu a také že rodiče jí našli ženicha, kterého si musí vzít, i když ho nemiluje, a že Samuela nepřestane nikdy milovat. Vzkaz dala do láhve a hodila do moře. Láhev Samuel nikdy nenašel, a proto se nedozvěděl, co v ní bylo. Samuel pro svou lásku udělal vše. Odjel za Justýnou a bojoval o ni i navzdory rodičům. Sice se mu nepodařilo žít s Justýnou, ale měl ji alespoň stále na celý život ve svých vzpomínkách.

Po tomto vyprávění jsem si nalezenou láhev i vzkaz vzala s sebou na pokoj a později i domů.