Na silnici od Chotěboře ku moravskému Žďáru a od Chrudimi ku Německému Brodu leží malá vesnička Ždírec. Ždírec byl vždy přiškolen ke Krucemburku. Zimního času bylo dětem za nepohody velmi mnoho zkoušeti. Občané počali přemýšleti o tom, zříditi si ve Ždírci školu samostatnou.
Roku 1886 započaly přípravné práce ke stavbě školy.
Roku 1887 schválení žádosti o vyškolení z Krucemburku.
1888 zadána stavba panu Frant. Fialovi, staviteli ve Hlinsku, za 8840 zl. 66 kr.
Stavba započala dne 15. května 1888 a dokončena byla r. 1889.
24. dubna 1890 byla budova školní k účelu vyučovacímu na věčné časy věnována.
Škola otevřena dne 1. ledna 1891. Zatímním řídícím učitelem jmenován okresní školní radou pan Josef Vltavský. Všech povinných žáků bylo 121. Ve Ždírci chodilo z nich do školy 95.
Volba definitivního řídícího učitele - Arnošta Jaroslava Chleborada - učitele v Krucemburku. Jednou z prvních starostí jeho bylo zříditi pěknou školní zahradu. Druhou starostí bylo zříditi ve škole knihovnu pro děti (35 svazků) i dospělé (36 svazků).
Prospěch v tomto roce byl v procentech: | |||
velmi dobrý | 30,1% | dostatečný | 23,66% |
dobrý | 31,18% | nedostatečný | 15,05% |
Vyučování utrpělo velikou újmu tím, že vypukl v obci dusivý kašel, následkem jehož muselo se vyučování přerušiti. Nucené tyto prázdniny trvaly od 16. března do 22. dubna. Školní rok započal dne 16. září a končil dne 30. července. Místo písma ležatého zavedeno toho roku písmo stojaté. Od Hedvábnického spolku škola dostala sazenice morušové a zavedla na zkoušku pěstování bourců. Žáci jevili o věc zájem.
Za příčinou spalniček zavřena škola od 1. října do 5. listopadu.
Služné: řídící učitel 700 zl., zvýšeno na 850 zl. Dosavadní naše zahrada školní nebyla příznivá pěstování stromků. Veškeré mladé výhony byly vždy sněhem polámány. Proto založil pan Chleborád školku novou na obecním pozemku, proti staré školní zahradě ležícím. Jest vůbec velice litovati, že byla škola z obce a od silnice tak daleko vystrčena. Škola měla býti uprostřed obce, aby řídící učitel věděl vše, co se v obci děje, a tak aby svým vlivem všude dobře působiti mohl.
Školní rok měl býti zakončen výletem. Veškeré občanstvo zdejší těšilo se na výlet. Dětem napečeny byly koláče. Okr. školní rada nařídila přísně dbáti toho, aby žáci hned na počátku roku školního měli veškeré školní potřeby. Dále nařídila, aby každý učitel měl své řádné přípravy na psacím stole ve třídě ležeti. Šk. roku 1891 - 1892 podán byl návrh, aby na školách zavedeno bylo písmo stojaté. Ustanoveno, aby na našem okresu též na některých školách písmu tomu se učilo. Mezi těmito školami jsme také my tomuto písmu učili. Pokusy konaly se až do roku letošního. Po zkušenostech našich osvědčilo se písmo to velice dobře. Žáci vskutku naučili se lépe seděti, písmo to je úhledné, dá se jím psáti mnohem rychleji a jest čitelnější. Všichni žáci naučili se psáti stejně, nebo kolmý směr je jen jeden. Celkový výsledek neuspokojil zemskou školní radu a ta r. 1897 nařídila, aby se od dalších pokusů upustilo.
Školné platilo 82 žáků ze 131. Výlety přestali jsme pořádati proto, že ku veškeré práci, kterou jsme s výletem měli, dostalo se nám od občanstva nevděku, pomluv a nadávek. Ku konci šk. roku pořádali jsme výstavu spojenou s přednáškami a zpěvy. Ku výstavě přišlo z občanů pět žen a tři muži. Kdyby se byla ve škole konala sprostá komedie, byla by přišla celá ves. Vůbec v posledních letech jeví se mezi občany veliká nepřízeň ku škole a k učitelstvu. Následkem neslýchaného zdražení všech potřeb životních, domáhá se učitelstvo zlepšení poměrů hmotných. Podučitel obecné školy má po 10-ti leté službě denně 1K 96h. Pro srovnání: metař sněhu v Praze 1,40K, pekařský dělník 4,28K apod. Z přehledu toho jest patrno, že učitel jest nejbídněji odměňován za svou práci. Porady učitelů: Oprávněnost zásady: Raději málo, ale důkladně. 6. prosince 1899 nařízeno konati zkoušky, aby žáci věděli, kterak se zachovati, kdyby vznikl požár ve školní budově.
Občané z Nového Ranska podali žádost o přiškolení ku Ždírci a o vyškolení ze Sopot. Žádosti té bylo vyhověno a dne 1. listopadu přišly dítky ty prvně do školy naší. Zároveň, na základě počtu žactva, jednáno o povolení na rozšíření školy o třídu třetí. Třída třetí povolena dne 7. června 1901. Vynesením ze dne 1. dubna 1901 hrozí hostinským odejmutí koncese, budou-li trpěti při tanečních zábavách školní dítky.
Důležitá usnesení: vybízí upozorňovati na škodlivost alkoholismu a proti němu působiti. Přeměna vyučování celodenního v polodenní.
Nařízeno, aby o hlavních prázdninách před početím roku školní nářadí tělocvičné bylo prohlédnuto a opraveno. 11.12.1903 nařizuje okr. rada školní nechati žáky po škole jen pod náležitým dozorem. Letošním rokem na všech stranách zavládl veliký ruch nesoucí se k tomu, aby u dětí pěstován byl cit pro krásu na základě umění. Z té příčiny navrhovány různé reformy v kreslení. Dne 19. července 1903 o půl osmé večer nesla se nad krajem naším děsná bouře s krupobitím. Ve školní budově vytlučeno 68 tabulí okenních, rohové okno ve III. tř. vytrženo i s rámem, pomůcky, obrazy, mapy smeteny ze stěn plovaly ve třídě ve vodě. P. řídící Chleborad opouští školu, jde do Bechyně.
Pan Václav Hejduk - zatímní řídící učitel.
7.4.1904 se ukládá, aby při výletech žáků bylo pokud možno hostincům vyhýbáno a při výletech aby děti občerstvovaly se čistou vodou, svařeným mlékem, ovocnými šťávami, čajem, čokoládou neb min. vodami a jen v případech mimořádných malou dávkou piva. 25.5.1904 vyučování žactva plování. 30.6.1904 udává se ve známost přeložení hlavních prázdnin v zdejším okresu na dobu od 16.7. do 31.8.
Nařízení c. k. zem. r. šk. (císařské královské zemské rady školní) ze dne 5. července 1905 zakazuje školní mládeži obecných a měšťanských škol kouření tabáku.
28. února 1907 stanoveny zásady, dle nichž úlevy v docházce školní na dobu letní udíleny budou. Hl. prázdniny letní budou trvati na celém okresu školním od 16. července do 15. září.
Nařízení c. k. zem. r. šk. připomíná nutnost cvičení poplachových pro případ požáru a otvírání dveří učeben a vrat škol. 11. února 1908 vyzvány učitelské sbory k opatrnosti při pokusech chemických.
Vynesením ze dne 15. září 1908 svolila c. k. zem. r. šk., aby dítky a učitelé evangelického vyznání českých obecných a měšťanských škol měli v pamětní den české reformace dne 6. července prázdniny, učitelé však s výhradou, že tím vyučování dítek neevangelických nebude učiněno nemožným. Prázdnina dne 31. října odpadá.
Vyn. ze dne 20.9. nařizuje c. k. ok. r. šk. opětně, aby počátkem šk. r. učitelstvo vystříhalo mládež, by po automobilech a cyklistech kamení neházela a každé provinění přísně potrestalo.
Vynesením ze dne 26. září 1910 doporučila c. k. okr. šk. rada učitelstvu, aby dne 2. prosince pořádána byla slavnost "Dětský den".
Vyn. c. k. zem. r. škol. uvádí předpisy ve příčině vyučování vaření a vedení domácnosti na obecných a měšť. školách. Poukazovalo se několikrát na to, že cvičiště tělocvičné rozměry svými úkolu svému nevyhovuje a bylo vysloveno přání, aby místní škol. rada část školního pozemku na hřiště věnovala.
Na jaře opravena též střecha, z níž v noci dne 30. ledna vichřice strhla plechové ochranné roháky.
Řídící učitel Jan Keller. Ministerské nařízení ze dne 20. dubna 1914 ukládá, aby ředitelky a řídící učitelky oslovovány byly slovem "paní".
Na vybídnutí c. k. okr. šk. r. žáci sbírali a sušili listy ostružníku k přípravě čaje pro vojíny. Vynesením z 9. listopadu 1914 vyzvala c. k. okresní školní rada správy škol, aby dívky při ženských ručních pracích hotovily věci pro vojíny v poli. C. k. okr. šk. rada vynesením ze dne 11.12.1914 sděluje, že Pomocný válečný výbor zasílá správě školy 21 K na oděv a obuv pro žáky chudých mobilisovaných otců. Vynesení c. k. zem. r. šk. ze dne 17.12.1914 ukládá, aby hotoveny byly papírové ponožky a podešve pro vojíny. Žákyně zdejší školy vyhotovily 1075 párů podešvů. Vynesením z 8. dubna 1915 vybídnuta mládež ke sbírce kovů. Sbírka ta provedena dle daných instrukcí dne 22. dubna. Sebráno bylo 225 kg různých kovů, jež zaslány C. k. dělostřeleckému skladišti v Hostivicích u Prahy.
28. 4. 1916 vyzvala c. k. okr. šk. r. správy škol, aby žáky vybídly ku sbírání listí jahodinového a ostružinového.
Učitel p. Ant. Kolář je v zajetí voj. v Rusku ve Smolenské gubernii.
30. ledna 1919 zemřelť řídící školy zdejší p. Jan Keller. Na místo jeho jmenován byl zatívním řídícím učitelem učitel školy zdejší Otakar Martinek. Návštěva školy zůstává daleko pozadu za léty mírovými. Matky shánějí za drahé peníze ve všech možných končinách živobytí, často jsou ve světě dva i tři dny. Dospělejší děti zůstávají proto doma, aby ošetřily menší své sourozence a obstaraly malé hospodáříčko. Nedostatek obuvi a šatstva zabraňuje v zimě mnohým vůbec do školy choditi. Scházející autorita otcova a odvyknutí školní kázni jsou příčiny, jimiž lze vysvětliti mnohé klackovité chování, na něž u školní mládeže zvyklí nejsme.
(1. září - 28. června)
Slaví se národní svátek Prvý máj. Josef Konečný - řídící učitel V noci as ke 2. hodině ranní dne 26. července 1921 vloupali se do komory říd. učitele zloději. Škoda se odhaduje na 600 K .
Zřízeno bylo nové školní cvičiště a letní tělocvična, na niž umístěno tělocvičné nářadí. Od 1. září 1922 nesmí se ze školy propustiti dítě, které nechodilo do školy 8 let.
Nové předměty školní: občanské výchově a nauce vyučovalo se ve všech třídách dle příručky. Jako nové předměty mimo obč. výchovu a nauku zavedeny byly od počátku roku školního do škol obecných tělovýchova, ruční práce hochů a nauka o domácím hospodářství (pro dívky). Nově zavedené uč. předměty těšily se veliké oblibě nejen u dítek školních, domohly se i neočekávané přízně a plného uznání občanstva, jmenovitě rodičů dítek. 1926 - řídícím učitelem jmenován Antonín Kolář.
Dne 9. května 1945 naše vesnička byla bombardována, škola z velké části zničena zvenku i vnitřně. Naše škola byla obsazena něm. vojskem již od 17. ledna 1945, okupanti ničili svévolně nábytek i učebny. Škola stala se dějištěm posledních bojů. Dne 4. června 1945 počalo se vyučovati, a sice na jevišti v hostinci p. Lázničky. Řídící učitelka Zdenka Krajinová na žádost místního národního výboru dojela na Ministerstvo školství v Praze ohledně informace o budování nové školy. Na zpáteční cestě byla srážka vlaků u Kolína, řídící učitelka raněná v obličeji a na hlavě. O prázdninách začalo se s opravou školy. Dne 3. září 1945 počalo se vyučovati, a sice na jevišti v sále p. Lázničky. Dne 17.10.1945 počalo se vyučovati v nově opravené škole.
Místní národní výbor podal žádost o zřízení mateřské školky.
Založena pionýrská skupina
Richard Matějíček pověřen správou školy. Škola jest organisována jako pětitřídní. Ve Ždírci měla být zřízena od poč. škol. roku osmiletá střední škola. Pro nedostatek učeben však ke zřízení nedošlo. Z téhož důvodu nebylo skutečněno ani zřízení mateřské školy.
1.9. nově zřízena osmiletka. Škola jest umístěna ve staré školní budově, 2 učebny jsou v nově adaptované budově č. p. 145. Při škole byla zřízena škol. jídelna. Začátek vyučování stanoven na 7.30 h. - příjezd autobusů. Ředitelem osmiletky jmenován Richard Matějíček.
Na škole byla otevřena IX. třída
Výstavba škol. pavilonu v akci "Z". 29. října 1968 otevřen nový šk. pavilon. V nové budově jest jídelna, kuchyň, 5 učeben, cvičná kuchyň, dílna.
16. září 1974 byla zahájena výstavba tělocvičny.
30. září 1978 slavnostně otevřena nová šk. tělocvična, provoz zahájen 2. října.
V sobotu 12. dubna 1980 byly zahájeny první práce na výstavbě nového šk. pavilonu a kotelny.
Ředitel - Bohumil Mísař
Chrudimská 77
582 63 Ždírec nad Doubravou