Žákovský parlament

Školní rok   2023/2024

Parlament je nedílnou součástí naší školy. Je to prostor pro zapojení se žáků do života školy. Podporuje odpovědnost žáků za vlastní vzdělávání a umožňuje jim podílet se na chodu školy.

 Cílem školního parlamentu je:

1. Vytvořit informační most mezi žáky a učiteli.

2. Předcházet rizikovému chování

3. Motivovat žáky k účasti na akcích školy.

4. Rozvíjet schopnost týmové spolupráce

Zástupci parlamentu se setkávají na pravidelných zasedáních, 

na kterých přednášejí návrhy a připomínky  spolužáků ke vzdělávacímu procesu, školnímu prostředí a vzájemnému soužití. Parlament předkládá podněty, otázky a návrhy vedení školy i učitelům. Snaží se vzájemně najít optimální řešení.

Členy školního žákovského parlamentu jsou vždy dva zvolení zástupci z každé třídy (3. až 9. ročník).

Školní parlament se schází 2x do měsíce, v úterý, 4.vyučovací hodinu.

Cíle:  - zapojit všechny třídy ( mimo 1.a 2. ročníku )

         - spolupráce s Městským úřadem

         - spolupráce 1. a  2. stupně ZŠ

         - najít parlament z jiné školy a s ním navázat spolupráci

         - podílet se na prospěšné akci ( sázení stromků, příprava akce…)

Koordinátor Žákovského parlamentu: Ing. Věra Josková - preventistka

Žákovský parlament v kostce:

• vždy 1, 2 nebo 3 zástupci ze  3. – 9. tříd
• princip dobrovolnosti
• přípravné období až 1 rok
• vedoucí učitel je spíše koordinátor
• parlament má možnost ovlivnit chod školy
• parlament má místo, kde se může pravidelně scházet
• parlament má k dispozici nástěnku
• parlament má vlastní účet
• činnost parlamentu: informuje, pořádá akce, podílí se na dění ve škole, pomáhá učitelům nebo žákům,  pravidelně se schází (jednou za týden či za 14 dní),  stará se o školní hlášení,  spolupracuje se školním časopisem,  může se účastnit porad,  zastupuje jednotlivé tříd

Žákovský parlament – ZŠ a MŠ Ždírec nad Doubravou - vize, cíle

Dobře fungující žákovský parlament pomáhá utvářet demokratické prostředí školy.

Jak začít s parlamentem, aby brzy neskončil? Není těžké začít, ale vytrvat. Dobře fungující parlament se utváří třeba i celý školní rok a je úspěchem, vznikne-li stabilní skupinka pěti dětí, které jsou aktivní, nadšené, šikovné a ochotné v parlamentu pracovat. Než však začneme pracovat s dětmi, je důležité pracovat s učitelským sborem a vedením školy, respektive se zaměstnanci školy.

Učitelé by měli parlament respektovat, přijmout, že se může podílet na rozhodování o věcech, o kterých dosud rozhodovali pouze učitelé. Parlament je hlas všech dětí školy. Zároveň je bezpodmínečně nutné, aby učitelé vytvářeli žákům z parlamentu podmínky, které jim umožní stát se součástí školního života. Parlament je novinkou, o které ostatní žáci mnoho nevědí. Je nutné žákům vysvětlovat a ukazovat, že parlament jim pomáhá, že je pro všechny ve škole dobré, když parlament existuje. Žáci v parlamentu se přirozenou cestou a nenásilně učí jednat s lidmi, řešit situace, mluvit na veřejnosti, slušnému chování a jednání, toleranci k druhým lidem, pomáhat ostatním nebo třeba nést odpovědnost za vlastní slova a rozhodnutí.

Jaké jsou tedy zásady či podmínky pro to, aby parlament mohl začít pracovat?

1. Účast v parlamentu je zcela dobrovolná, pokud žáky činnost nebaví, učitelé je nenutí, naopak, snaží se je motivovat či hledat společně vhodnějšího zástupce.
2. Parlament potřebuje vlastní prostor, kde se může pravidelně scházet, také drobnou finanční podporu školy.
3. Každý učitel ve škole může žákům z parlamentu pomoci svou podporou či nějakou činností, parlament je podporován i dokumenty školy.
4. Třídní učitelé umožní žákům parlamentu mluvit se třídou, nejlépe co nejdříve po schůzce.
5. Třídní učitelé umožní žákům ve třídě prostřednictvím zástupců parlamentu vyjádřit vlastní názor, potřeby, přání či kritiku.
6. Parlament nefunguje jako „pomocník“ při akcích, které plánují a organizují učitelé, pokud se tak žáci z parlamentu sami nerozhodnou.
7. Žáci z parlamentu samy vymýšlí vlastní činnost nebo realizují návrhy a nápady žáků z tříd.
8. Učitelé respektují rozhodnutí parlamentu, i když třeba mají sami jiný názor.
9. Koordinátor parlamentu nepracuje za děti, pomáhá jim, usměrňuje je a vede je při jejich práci.
10. Stejně jako v běžném životě i v životě parlamentu se může stát, že se nějaká akce nezdaří – žáci se tak učí nést odpovědnost za to, že třeba něco nedokončili či nesplnili, co slíbili.
11. Činnost parlamentu se týká celé školy, o všem, co se v parlamentu děje, informovat ostatní ve škole.